Jiří Wolker - Nemocný

Autor: Michal Lehuta | 14.1.2011 o 22:06 | Karma článku: 2,45 | Prečítané:  526x

Jak zbabělci k vychladlé peci

tak myšlenky k tělu mdlému

se tisknou a stydnou.

Za okny burácí zem, - v pokoji zpívají věci,

a přece, ty chorobo, - tak maličká proti všemu,

mi zacloňuješ svět.

 

Oproštěn od sebe chtěl bych se prokousat

jak hvězda temnotou k těm lidem, jež mám rád,

a v děje statečné, ve zdravý světa let

se celý položit a sebe zapomnět, -

a zatím, nemocný, ať hledím kamkoli,

jen vlastní bída má mi oči rozbolí:

ve hrobě obkladů spí prsa nezdravá,

teploměr jako had krev z paží vysává,

v ohnisku života, kde slunce plát mi mělo,

teď hasne zmořené a trudné moje tělo.

 

Ó tího choroby, - je nejtěžší z tvých ran,

že člověk bolestmi je k sobě připoután

a v potácivých dnech, jež jdou neznámo kam,

je sebou obklopen a v sobě strašně sám.

Páčil sa Vám tento článok? Pridajte si blogera medzi obľúbených a my Vám pošleme email keď napíše ďalší článok
Pridaj k obľúbeným

Hlavné správy

KULTÚRA

Architektka: Ľudia už hľadajú krásu a vkus, ale developerov ešte neosvietilo

Niekedy neverí vlastným očiam, keď vidí pôdorys, na ktorom je zámerne zmenšená mierka.

SVET

Bez jedla, pitia aj tieňa. Na malej lodi prežili cestu cez Atlantik

Povedali im, že cesta do Brazília bude trvať 22 dní. Prežili len zázrakom.


Už ste čítali?